Browsing Category

tvoření

tvoření

DIY: Věšák na klíče ze starého rámu – Photo frame key holder

Sice v naší domácnosti zatím vlastníme klíče jen já s manželem, ale i tak nás (ehm, tedy spíš mě, abych byla přesná) jejich hledání někdy přivádí k šílenství. Teda mě nepřivádí k šílenství hledání MÝCH klíčů, ale hledání těch JEHO, když na mě jednou nohou venku z bytu volá: “Mohla bys mi prosím tě podat klíče? Asi je mám na mikrovlnce/na nočním stolku/na komodě (doplňte dle libosti). A proto jsem se rozhodla, že klíče musí mít své místo, kde je po příchodu domů odloží a pak je tam i najde. 

Although it is just me and my husband who currently have their own keys in our household, constant franting searching for them drive us (ahem, to be exact – just me) crazy. It is not searching for MY keys that makes me crazy, but searching for HIS, when he stands one leg out of the flat shouting: “Could you please bring me the keys? I guess I have left them on the microwave / on the bedside table / on the cupboard (choose whatever you want). And so I decided that our keys must have a place where you put them while coming home and then easily find them.


V místním bazárku jsem za dva franky koupila starý rámeček na fotky a v hobby marketu šroubovací háčky. Zbytek potřebných věcí jako:

  • štětce, 
  • barvu na textil, 
  • akrylové barvy, 
  • barevné proužky papíru, 
  • tvrdý papír a 
  • papírovou lepící pásku jsem měla doma.

For the price of 2 francs I bought an old photo frame in the local thrift shop and screw hanging hooks in the hobby market. The rest of needed items like:

  • brush, 
  • textiles-colour, 
  • acrylic paints, 
  • coloured paper stripes, 
  • cardboard and 
  • paper tape I had at home.

Na začátek jsem odstranila sklo a zadní část rámu a pak jsem zopakovala postup jako při nedávné renovaci starého rámu – tedy pomocí tmavě modré barvy na textil jsem jej namořila. Počkala jsem asi půl hodiny, a pak jsem nanesla akrylovou barvu. Tentokrát jsem tmavě modrou smíchala se stříbrnou, abych dosáhla “metalízového” efektu.

At the beginning, I removed the glass and the backing and then repeated the process I used during the recent renovation of an old picture frame – I impregnated it using a dark blue textiles-colour. I painted the frame, then waited about 30 minutes for it to dry before applyling an acrylic paint. This time I mixed dark blue colour with silver to reach the metallic effect.

Jakmile barva zaschla, obrátila jsem rám a našroubovala háčky do rámu – dřevo rámu bylo měkké, takže jsem to snadno zvládla jen rukou.

Once the paint had dried, I flipped over the frame and screw in the hooks to the top of the frame. The wood was quite soft so I was able to screw them easily in by hand.

Na zadní stranu jsem použila barevné papírové proužky, které jsem vystříhala z jedné staré brožurky (ani se neptejte, čeho se týkala :)) a nalepila je na tvrdý papír. Myslím, že podobnou službu by udělaly barevné pásky ze vzorníků malířských barev.

For the backing I used coloured stripes of paper that I’ve cut ouf of an old brochure (do not even ask what was the content :)) and stuck them on the cardboard. I think that similar service would paint samples do.

Nakonec jsem lepenku pomocí papírové lepící pásky přilepila na zadní stranu rámu. Teď už jen zbývá rám pověsit. Asi nemusím říkat, kdo to udělá, že? 😉
Finally I taped the cardborad on the back side of the frame. Now only remains to hang the frame on the wall. Needless to say, who will do it, right? 😉

Co na můj výtvor říkáte? Pokud se vám líbí, budu ráda, pokud odkaz na tento příspěvek budete sdílet s ostatními na Facebooku, Pinterestu a všude možně. Hezký víkend přeju! 🙂
What do you think of my handicraft? If you like it, I’ll be glad if you share this post with others on Facebook, Pinterest and everywhere else. Have a nice weekend guys! 🙂

Pokud si chcete přečíst více z této DIY série, staňte se mým pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
If you want to read more of this DIY series please sign up for my blog in the top right hand corner of this page. Thank you 🙂
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Pinterest, Bloglovin a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!
I will appreciate any time if you share my posts on Facebook or Twitter. It helps get my blog out to more people, who may like my posts.
Be sure to follow me on Pinterest, Bloglovin and Instagram.

And of course I look forward to reading all you comments.

tvoření

DIY: Renovace starého rámu – Old Frame Renovation

Minule jsem naťukla, že jsem se pustila do renovace starého rámu, který jsem koupila v místním bazárku. Sice jsem tam původně šla pro něco úplně jiného, ale když jsem uviděla zrcadlo, na kterém byl vyveden motiv od Alfonse Muchy, nemohla jsem ho tam nechat.
Last time I mentioned that I had set to the renovation of an old frame that I had bought at a local second-hand store. Although I was originally searching for something completely different, when I saw the mirror with Alfons Mucha motif, I could not have left it there.


Jakmile jsem si ho přinesla domů, rám se mi zdál poněkud fádní a cítila jsem nutkavou potřebu jej nějak oživit a “zrestaurovat”. Na internetu jsem hledala, jak na to, až jsem narazila na tento návod na renovaci dvířek staré skříňky. Když jsem se v něm dočetla, že na moření dřeva lze použít i barvu na textil, a já si uvědomila, že mám doma zbytek tmavě modré, bylo o budoucí barevné podobě rozhodnuto.
Once I brought it home, the frame seemed to me to be a bit dull and I felt an urgent need to revive it somehow and get it “restored”. I was looking for tips how to do it on the Internet, until I came across this guide to renovating an old cabinet door. When I read, that the textiles color can be also used for wood staining, and I realized that I had the rest of the dark blue textiles color at home, the decision about the future color of the frame has been done.


Oprava zadní strany/Back side correction

Než jsem se ale pustila do samotného rámu, musela jsem ještě trošku opravit zadní stranu zrcadla, která byla poškrábaná a zepředu to bylo bohužel vidět. Pomocí obyčejných akrylových barev jsem se pokusila namíchat stejný odstín, jaký byl ten původní.
But before I started with the frame itself, I had to fix the rear side of the mirror, which was scratched and these scratches were unfortunately visible from the front side. Using ordinary acrylic paints, I tried to mix the same shade of gray colour as it was the original.

Barvení rámu/Painting the frame

Zatímco barva na zadní straně zrcadla zasychala, rozmíchala jsem si v horké vodě barvu na textil a několika vrstvami jsem natřela rám. Jak se barva rychle vpíjela do dřeva, měla jsem trošku obavu o výsledný odstín (vypadalo to prostě jako mokré dřevo), ale nakonec byl opravdu hezký tmavě modrý.

While the paint on the back of the mirror was drying, I dissolved the powdered textile colour in hot water color and with several layers painted frame. When the paint quickly soaked into the wood, I was a bit worried about the final shade (it looked just like wet wood), but he was really nice dark blue.

Potom opět přišly na řadu akrylové barvy a já jsem namořený a uschnutý rám (naštěstí ten den svítilo sluníčko a bylo velmi teplo, takže na balkóně vše schlo neuvěřitelně rychle) přetřela dvěma vrstvami modré. Na závěr jsem rám přestříkala matným akrylovým lakem.

Then again I used acrylic paints and I painted the stained and dried-up frame (luckily that day the sun was shining and it was very warm, so everything dried-up incredibly fast on the balcony) with two layers of blue. Finally I sprayed the frame with matte acrylic varnish.
Jelikož jsem trošku perfekcionistka, ten samý postup jsem zopakovala i na zadní straně rámu. A ještě ten samý večer jsem mohla “restaurovaný” obraz v našem bytě pověsit. Jak se vám nová podoba obrazu líbí?
Since I am a perfectionist, I repeated the same procedure on the rear side of the frame. And that very evening I could “restored” painting hang in our apartment. How do you like the new design of the frame?
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohly líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Pinterest, Bloglovin a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!
I will appreciate any time if you share my posts on Facebook or Twitter. It helps get my blog out to more people, who may like my posts.
Be sure to follow me on Pinterest, Bloglovin and Instagram.

And of course I look forward to reading all you comments.

tvoření

Letošní velikonoční výzdoba

Tento příspěvek jsem měla připravený už poměrně dlouho, protože letos jsem s výrobou velikonočních dekorací začala velmi brzo, sotva pár dní poté, co jsme odzdobili vánoční stromeček. Jednu chvíli to totiž vypadalo, že jaro přijde už v lednu (důkazem budiž fotky sneženek a primulí, které jsem zachytila v místních zahrádkách). Ale konečně máme březen, Velikonoce takřka za dveřmi, a já už jsem nemohla vydržet se s vámi nepodělit o moje letošní výtvory. 

Na úvod podotýkám, že velkou inspirací mi byl opět Pinterest. Asi nejpracnější byla výroba tohoto netradičního věnce (návod najdete tady). Ale díky tomu, že jsem měla dva malé pomocníky, kteří si namotáváním příze na plastová vajíčka a polystyrenové kuličky trénovali jemnou motoriku, práce šla docela od ruky. 
Za nejroztomilejší dekoraci považuju tyto jednoduché pletené zajíčky (návod tady). Doufám, že za stejně roztomilé je budou považovat i koledníci, kteří je na Velikonoční pondělí najdou v balíčku, který dostanou za “mrskačku”. 
U tohoto svícnu jsem se neinspirovala Pinterestem, ale sama sebou, protože podobný jsem vyráběla už loni. Tentokrát jsem ale k jeho výrobě nepoužila větvičky z vánočního stromku, ale koupila jsem je přímo už takto nabarvené.

K výrobě látkových tulipánů mě inspirovala moje kamarádka, která mi poslala odkaz na youtube a pár fotek svých výtvorů. Neváhala jsem a pustila se do nich taky. Není to nic složitého a tulipány vám můžou dělat ve váze parádu klidně celý rok 🙂

I letos děti přispěly svojí troškou do mlýna a s výzdobou pomohly. Nejenom pomocí při tvoření věnce, ale společně si každý vyrobili velikonoční kuřátko ze dvou žlutých bambulí.

A jelikož ráda peču, vyzkoušela jsem domácí “Oreo sušenky” s velikonočním motivem – tak tak jsem je stihla vyfotit, než se snědly 🙂

A co vy? Už se těšíte na přicházející svátky jara?

Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest, Bloglovin a Instagram.

A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!

tvoření

Lego, Lego, všude samé Lego

Takhle od plic si někdy ulevím, když na ně nečekaně šlápnu bosou nohou. Ten, kdo zažil, mi dá za pravdu, že v tomto okamžiku rozhodně nelze zůstat ledově klidným! Myslím, že v každé domácnosti, kde je alespoň jeden potomek, se dříve či později začnou objevovat barevné kostičky původem z Dánska. A jak s přibývajícím věkem roste počet příležitostí, kdy je možné dítě obdarovat větší či menší krabičkou Lega (svátek, narozeniny, Den dětí, konec školního roku, Mikuláš, Vánoce…), zvětšuje se nejen různorodost kostiček, ale hlavně jejich počet! 
Podle jakého klíče mám třídit?

A proto s narůstajícím množstvím přichází otázka, kam s tím vším? Jistě se shodneme, že uchovávat Lego v originálních krabičkách není dost dobře možné. Pokud by krabička bez úhony přežila nedočkavé rozbalování, tenhle systém by byl dlouhodobě neudržitelný, jelikož děti ze všeho nejvíce milují promíchávání kostiček z různých sérií. Proč by taky měli stavět podle návodů, když vymýšlet si vlastní super auta nebo letadla je to nejlepší?

Jelikož nejsem ten typ, co by všechny kostičky sesypal do jedné krabice, a pak se vztekal, že při skládání s dětmi nemůže najít “placatou dvojku”, museli jsme pro zachování mého duševního zdraví vymyslet nějaký organizační systém.
Nejdříve jsme asi před rokem v hobby marketu koupili kurfříkový organizér, původně určený na šroubky. Ten nám sloužil docela dobře – seshora byly všechny kostičky dobře vidět (teda pravda až na ty drobné černé) a přihrádky se daly upravovat podle velikosti a počtu jednotlivých kostiček. 
Vpravo starý systém, vlevo nový
Jednoho dne ale bylo kostiček tolik, že z kufříku doslova přetékaly. Proto bylo nutné vymyslet, jak dál. Na internetu jsem hledala různé tipy – a i když se mi některé velmi líbily (třeba tadytady nebo tady), tak z důvodu nedostatku prostoru byly jednoduše nerealizovatelné. 
Takže znova jsme vyrazili do místního hobby marketu, abychom našli to, co by nám nejvíc vyhovovalo. Nakonec volba padla na zásuvkový organizér zn. Stanley. No a mohla jsem se pustit do práce. Teď vím, jak se asi cítila Popelka, když musela třídit hrách a čočku! Nejhorší bylo přijít na to, podle jakého klíče kostičky do zásuvek organizovat. Podle barev? Podle tvarů? Ale těch je tolik….Ach jo! Nakonec jsem na to přišla a práce mi šla pěkně od ruky. Musím přiznat, že to byla ve finále i dobrá forma relaxace 🙂 A tady je výsledek mého snažení: 
Jak dlouho to takhle hezky protříděné vydrží? 🙂
Ještě si pohrávám s myšlenkou, že bych na každou přihrádku přilepila obrázek tvaru kostiček, kam která patří, aby bylo pro děti (ha ha, samozřejmě, že pro mě!) třídění snazší. Ale to už bych asi byla velký puntičkář. Anebo snad ne?! :O
tvoření

DIY – Projekt Mimoni (Minions)

Nechci, aby se tento blog změnil na ryze tvořilkovský, ale počasí bohužel výletům moc nepřeje, a proto musím s dětmi čas strávený doma v deštivých odpoledních nějak smysluplně využít.
Když loňské léto zasáhla Evropu vlna Mimoňů, byla jsem k nim docela skeptická. Co lidi můžou mít na takovém Tic Tacu s očičkama? Mimoni byli ale zkrátka všude a nedalo se jim uniknout – jednu chvíli jsem se i bála, že otevřu ledničku a odsud na mě nějaký Mimoň vyskočí. Pak jsme ale s dětmi zhlédli předchozí dva filmy, kde se Mimoni objevili (Já, Padouch 1 a 2) a já jsem těm malým potvorám propadla taky 🙂 Takže jednoho nevlídného odpoledne jsme se s dětmi rozhodli, že si vyrobíme svoje vlastní Mimoně.

I do not want this blog turned into a purely DIY, but unfortunately, the weather isn´t good for making trips to nature, so I must make use of the opportunity of the time spent together at home with children during rainy afternoons.
When last summer Europe was hit by the of Minions, I was quite skeptical toward them. What people see on such a Tic Tac with eyes? The Minions were simply everywhere and it was impossible to escape them – at one point I was even afraid that if I open the refrigerator, a Minion jumps out from there. Then watched the movies, where the Minions appeared for the first time (Despicable Me 1 and 2) and I´ve been lost too 🙂 So one afternoon we decided that we make our own Minions. 

Co budete potřebovat / Supplies

Základem pro jejich výrobu jsou žluté plastové obaly, ve kterých se v Kindervajíčku ukrývají hračky. Mezi další potřeby patří: natrhané papírové kuchyňské utěrky, lepidlo, voda, štětec, tužka, fix, barvy, velká jehla, špejle, plastelína a plastová očička.

The basis for their production is yellow plastic eggs from Kinder Surprise. Other supplies include shredded paper towels, glue, water, paintbrush, pencil, marker, paint, wooden skewer sticks, modeling clay and plastic eyes.


Krok 1 / Step 1

Nejdříve jsem do plastových vajíček udělala jehlou na špízy dírky, do kterých jsem napíchla špejle, aby se vajíčka při následných úpravách lépe držela. Tuhle fázi radši ať děti přeskočí, aby se neporanily, a nechají ji dopělákovi.

First I made holes into plastic eggs with skewers, which I filled with wooden sticks – they secure better manipulation with the eggs during the whole process. Kids should rather skip this step and leave it to an adult not to hurt themselves. 

Krok 2 / Step 2

Potom jsme na vajíčka (pomocí štětce namáčeného v lepidle smíchaném s vodou) nanášeli natrhané kousky kuchyňských utěrek. Tuto techniku jsem použila už při výrobě organizéru, o kterém se můžete dočíst tady.

Then (using a brush dipped in glue mixed with water) I started adding layers of kitchen towels’ snippets to the eggs. I used this technique to make an organizer, about which you can read here.

Krok 3 / Step 3

Celý polotovar musel pořádně vyschnout, a tak jsme vajíčka pro lepší stabilitu postavili do plastelíny a museli počkat do dalšího dne. Pak jsme pokračovali v barvení. Tělíčko Mimoně typicky žluté a “montérky” modré. Tužkou jsme také načrtli budoucí oči a pásku na brýle.

The semi-finished product had to dry properly, so we put the eggs  into the clay for better stability and had to wait until the next day. Then we went to coloring them. We painted the Minions´ body typically yellow and “dungarees” blue. We also sketched the future eyes and glasses´ band with a pencil.


Krok 4 / Step 4

Ve finále jsme nalepili očička, dokreslili detaily černou fixou a hotovým Mimoňům pořídili boty z hnědé plastelíny. Co říkáte, jak se vám naše výtvory líbí? Dejte mi vědět do komentářů!

In the end, we glued their eyes, painted the details using a black permanent marker and made Minions´ shoes from the brown modeling clay. What do you say, how do you like our Minions? Let me know in the comments!


Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest, Bloglovin a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!
If you don´t want to miss any of my recent posts please sign up for my blog in the top right-hand corner of this page. Thank you 🙂
I will appreciate any time if you share my posts on Facebook or Twitter. It helps get my blog out to more people, who may like my posts.
Be sure to follow me on Facebook, Pinterest, Bloglovin, and Instagram.

And of course, I look forward to reading all your comments.

tvoření

DIY: Organizér z krabice na cereálie / Cereal box organizer

K výrobě tohoto organizéru mě dohnala pomalu ale jistě rostoucí hromádka různých slevových kuponů, letáčků a vizitek, které se nám začaly vršit na mikrovlnce. Tak jsem si řekla, že je načase zase jednou je protřídit a udělat v nich pořádek. Část jsem jich vyházela, ale co s těmi, které ještě určitě využiju a chci je mít po ruce? Nejdřív jsem chtěla nějaký organizér koupit, ale rozměrově mi nic nepasovalo na místo, kde jsem jej chtěla mít. A tak jsem se rozhodla vyrobit si vlastní “na míru”.

Slowly but constantly growing pile of different coupons, flyers and business cards that we began to pile on the microwave made me to create this organizer. So I thought it was time once again to sift through them and make them tidy. I threw most of them, but what about those that I will definitely use and want to have them on hand? At first I wanted to buy an organizer, but I found nothing fitting to the place where I wanted it to be. And so I decided to make my own “custom-sized” organizer.

Co potřebujete / Supplies: 

  • Krabice od dětských cereálií / Kids cereal box
  • útržky kuchyňských papírových utěrek / scraps of paper kitchen towels
  • lepidlo / glue
  • voda / water
  • štětec / brush 
  • akrylové barvy / acrylic paints
  • zdobené ubrousky / napkins with motif.


Krok 1 / Step 1


V první fázi jsem si krabici nastřihla do požadovaného tvaru a pak jsem slepila k sobě velkou a malou přihrádku. 
In the first phase, I have a box cut into the desired shape and then I glued together large and small boxes.


Krok 2 / Step 2

Potom nastala fáze dvě – natrhání kuchyňských utěrek na malé kousky. Tady je vhodné zapojit malé děti, protože si tak procvičí jemnou motoriku 🙂
Then came phase two – tearing kitchen towels into small pieces. Here I highly recommend to involve young children because they can practice their fine motor skills 🙂

Pomocí štětce namáčeného do lepidla smíchaného s vodou jsem nanášela vrstvy ústřižků na slepené krabičky. Zabere to sice chvíli času, ale výsledkem je pak pevnější organizér. A taky (pokud máte např. různě ozdobně perforované kuchyňské utěrky) udělají hezký plastický efekt.

Then I mixed the glue with water, dipped the brush into this mixture and started to add layers of paper towel´s snippets to the box. It takes a while, but then the result is firmer organizer. And (if you have eg. decoratively perforated towels) it also does a nice relief effect.


Krok 3 / Step 3

Jakmile byla krabice suchá (nejlepší je nechat ji vyschnout přes noc), rozhodla jsem se ji barevně natřít.
Once the box is dry (it´s best to let it dry overnight), I decided to paint it in color.

Krok 4 / Step 4

Mým úmyslem pro finální dekoraci bylo bílým sprejem nasříkat nějaký obrázek podle šablony, ale v obchodě jsem zahlédla ubrousky s krásným motivem, proto jsem se rozhodla znovu použít ubrouskovou techniku.
My intention for the final decoration was to spray it white with an image from a template, but then I saw these napkins with a beautiful motif in our local store, so I decided to reapply the Decoupage technique.

Tentokrát jsem ale nejdříve musela z ubrousků odstranit spodní dvě vrstvy a použila jen tu s motivem. Při potírání štětcem je důležité na ubrousek příliš netlačit, aby se nepotrhal. A opět je dobré nechat výrobek nejlépe přes noc zaschnout. A tradá – ručně vyrobený originální organizér je na světě! 🙂
This time, however, I first had to remove the two bottom layers of the napkin and used only the upper one with motive. When working with a brush is important now not to push too much on a napkin to rip. And again – it is good to let the product dry, preferably overnight. And cheers – handmade original organizer is here! :)

Máte i vy nějaký ručně dělaný výtvor, na který jste pyšní? 

Do you also have a handcrafted product, which you are proud of?

Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest, Bloglovin a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!
If you don´t want to miss any of my recent posts please sign up for my blog in the top right hand corner of this page. Thank you 🙂
I will appreciate any time if you share my posts on Facebook or Twitter. It helps get my blog out to more people, who may like my posts.
Be sure to follow me on Facebook, Pinterest, Bloglovin and Instagram.

And of course I look forward to reading all you comments.
Pletení tvoření

Pletu, až se mi prsty kroutí, aneb příběh jednoho svetru

Před Vánoci jsem brouzdala na internetu s myšlenkou, že bych si ráda pořídila nějaký hezký svetr s copánkovým vzorem. Nic se mi ale pořádně nelíbilo (nebo bylo moc drahé :)) a nakonec jsem si řekla, že brouzdání po eshopech vzdám a upletu si nějaký sama.

Načež jsem si uvědomila, že je tomu už pěkně dlouho, co jsem pletla copánky a že bude nejdřív potřeba je natrénovat, nejlépe na něčem jednoduchém, jako je čepice. Na Mimibazaru jsem našla vcelku jednoduchý návod, a během víkendu byla první kulich na světě. Původně jsem ho pletla pro sebe, ale zabavil ho mladší syn (má už skoro stejně velkou hlavu jako já :))

Když už jsem si byla v pletení copánků celkem jistá, opět nastala fáze brouzdání po internetu, kdy jsem hledala takový vzor na svetr, který by se mi líbil a zároveň by bylo v mých silách ho zvládnout. Až jsem nakonec na Pinterestu (kde jinde, že?! ;)) našla jeden svetr, který mě velmi zaujal. Problém nastal v okamžiku, kdy jsem zjistila, že nikde není vzor, podle kerého bych ho mohla uplést. Tak jsem danou fotku zkoumala takřka pod lupou, abych zjistila, jak jdou oka, po kolika řadách se pletou copánky atd. Taky jsem musela nastudovat, jak se vlastně takový vzor zakresluje (pomohly mi tyto stránky) do srozumitelného návodu. Nakonec se mi po několika pokusech podařilo dát vzor dohromady, za což jsem se hrdě plácala po rameni 🙂

Před pletením svetru jsem si chtěla vzor nejdřív vyzkoušet, protože jsem se nemohla rozhodnout, jestli ho plést z tenké příze, anebo ze silnější. A tak vzniknul další kulich a rozhodnutí, že svetr bude z tenší příze, na které vzor více vynikne.

Kupodivu zatím nejsnazší krok bylo vybat přízi, ze které budu svůj vysněný svetr plést. Prostě jsem šla kolem místní galanterie a klubka nádherné fuchsiové na mě zářila z výlohy. Jako bonus byly ve slevě 🙂 A tak následně o Vánocích nastala hodina H – kdy jsem začala konečně plést. Jestli teď čekáte foto hotového svetru, tak bohužel čekáte marně…

Mezitím totiž přišel manžel s tím, že by potřeboval nějakou čepici, tak jsem mu upletla kulicha.

Starší syn, když ji uviděl, tak chtěl taky čepici, jako má tatínek. Udělala jsem malou změnu v okolku a nedávala jsem bambuli.

Když jsem hledala inspiraci pro tyto čepice, narazila jsem na návod na šálu, kterou jsem prostě musela hned mít. Přeci jenom jsem si říkala, že zima určitě ještě není pryč a huňatou šálu budu určitě potřebovat dřív, než jarní svetr. A tak jsem týden pletla šálu – tunel. Říkám jí Underwood, protože jsem ji upletla při sledování dvou sérií seriálu House of Cards (který mmch. velmi doporučuju!), jehož hlavní hrdina se jmenuje Frank Underwood 🙂

A kdo si myslí, že teď už jsem se konečně vrhla na dokončení svetru, opět hádal špatně! Blíží se totiž Velikonoce, a já jsem se rozhodla, že letošní dekorace budou pletené. Určitě vám je v některých z budoucích příspěvků ukážu. A doufám, že budu taky někdy moct konečně ukázat i hotový svetr! 🙂

tvoření

Pinterest – moje budoucí zkáza? ;)

Poprvé jsem zaregistrovala existenci Pinterestu v roce 2012 v pořadu Ekonomika+ na programu ČT24. Reportáž (můžete ji vidět tady) pojednávala o různých sociálních sítích, které nejsou ještě tak známé jako například Facebook, ale mezi uživateli získávají stále více příznivců. Na Pinterestu mě zaujalo hlavně to, že na rozdíl od Facebooku se nemusíte s nikým virtuálně přátelit, abyste mohli sdílet to, co vás baví a co se vám líbí. Dále jsem však jeho existenci pustila z hlavy, protože jsem v té době byla zarytým odpůrcem sociálních sítí (mezi nimi i Bloggeru :)), aplikací do chytrých telefonů a těchto věcí vůbec. 21.století mě ale dohnalo, a já jsem nedávno Pinterestu propadla tak, až mě to někdy samotnou začíná štvát 🙂

A jak tedy Pinterest funguje?

Možná si někdo vzpomenete, jak jste v pubertě sbíral výstřižky z časopisů – ať už šlo o zajímavé recepty, které jste chtěli vyzkoušet, oblečení, které jste měli v plánu si v budoucnu ušít, anebo prostě jen obrázky, které se vám líbily a rádi jste se k jejich prohlížení vraceli. Ty výstřižky jste si možná třídili do různých složek podle vámi vybraných témat. Na podobném principu je založen i Pinterest. Na virtuální nástěnky (které si můžete různě podle sebe pojmenovat) si ukládáte, neboli “připínáte” obrázky, které jste někde objevili a které se vám líbí (přičemž zůstává odkaz na jejich původní umístění na internetu). A pak je můžete sdílet s ostatními uživateli, pokud chcete. 

A proč jsem v nadpisu psala, že Pinterest bude moje budoucí zkáza?

Stalo se to vcelku nenápadně, když jsem hledala inspiraci pro mé tvoření. Do Googlu jsem zadala klíčová slova, která jsem zrovna hledala a šup: vyjelo mi spousta obrázků, většina z nich s odkazem právě na Pinterest. A tak jsem se po chvíli váhání na Pinterest registrovala, vytvořila si vlastní nástěnky s tématy, které mě zajímají (kromě “Co vytvořit”, také např. “Módní inspirace”, “Švýcarsko” apod.) a také zadala témata, která bych ráda sledovala (běhání, móda, pletení a háčkování atd.) A od té doby si připadám, jako bych se upsala dáblu! Ale ne, to samozřejmě přeháním 🙂 Nicméně pořád nacházím nové a nové fotky, a připadá mi, že do konce života nechci dělat nic jiného, než plést, háčkovat, vyšívat, tolik inspirace na pinterestu nacházím! Tak jen pro ilustraci, co na mě “vyjelo”, když jsem zadala klíčová slova “cross stich free pattern easter” (volně přeloženo jako vzory ke stažení zdarma pro křížkovou výšivku s tématem Velikonoce).
No nechce se vám teď pustit do vyšívání? Mně teda jo! Ale nesmím! Právě mám totiž rozpletenou šálu, a pak se pustím do pletení svetru a háčkování jarních čepiček a velikonočních dekorací a ….už se radši pro dnešek musím z Pinterestu odhlásit!!!
tvoření

Letí sova, letí….:)

Asi tak před rokem jsem si začala všímat, že se skoro na všem začínají objevovat různě zpracované motivy se sovami. Vy taky? Nejsem člověk, který slepě sleduje módní designové trendy, takže jsem rozhodně neměla nutkání pořídit si například diář nebo hrnek s tímto vcelku roztomilým motivem. Ale rok se s rokem sešel, a já jsem zjistila, že sovy si do našeho domova stejně cestu našly 🙂

Začalo to vcelku nenápadně – těsně před naším stěhováním do Švýcarska jsem šla ještě koupit několik drobností do drogerie, a paní prodavačka se mě zeptala, jestli nechci využít své body a vzít si za ně hrnek. Řekla jsem si, proč ne? Škoda zahodit pracně nasbírané body a hrnek se vždycky hodí (o mé hrnkové obsesi jste si mohli přečíst tady – mmch. z tohoto piju zelený čaj;)). A tak jsem měla doma (teda zatím ne doma, ale tehdy v kufru) první soví věc.

Tento podzim mi přišlo, že byly sovy snad všude, bylo jich ještě víc než vloni. Myslím tedy hlavně na různých dekoracích, vybavení do domácnosti a podobně. Doslova soví nálety! Já jsem nakonec neodolala a koupila aspoň tento látkový pytlík na chleba.

V tomto období jsem se také rozhodla ušít nákrčník nejen pro kluky, ale i v dívčí variantě. Kupodivu žádný jiný holčičí motiv jako ten se sovičkami nebyl tak hezký. Co myslíte?

Další “soví” věcí, která k nám připutovala, je hrneček z Řecka, který nám přivezli jako suvenýr z dovolené naši. Sice byl původně určený pro mladšího syna, ale já si do něj dělám svoje poobědové kafe (ale psssst, jemu to neříkejte ;-))

Když jsme byli přes Vánoce v Čechách, dostali jsme spoustu dárků tzv, “do kúta” pro naši malou. Mezi nimi byla i tato krásná hebounká osuška, jak jinak než se sovami 🙂

A zatím posledním přírůstkem do naší soví rodiny jsou dětské kožené capáčky (tady se jim říká “schläppli” nebo “finken”), které jsem pořídila pro dcerku. Prostě jim nešlo odolat a už se strašně těším, až v nich bude dělat parádu.

A co vy? Taky máte doma něco se sovami? Nebo jaký jiný motiv se ve vaší domácnosti vyskytuje nejčastěji?